Rozdílnost verzí Doznívání

V souvislosti s odlišným pořadím a počtem přednášek v nově přeloženém a vydaném Doznívání k Poselství Grálu a v knize “Poselství doznívá” vydávané nakladatelstvím Hlas ve Zlíně vznikají pochopitelné otázky, proč se toto pořadí a počet přednášek liší.

Existuje vysvětlení, šířené nakladatelstvím Hlas, že Abdrushin speciálně pro tehdejší Československo přesně toto pořadí přednášek v Doznívání určil, zatímco pro jiné národy určil zase jiné. Tento nesmysl, který navíc není ničím podložen, mnozí čtenáři Poselství přijímají, aniž by se pídili po jeho pravdivosti, jako nedotknutelné dogma. Tento názor pravděpodobně pramení z určitého pocitu výjimečnosti v důsledku údajné povolanosti českého a slovenského národa. Pokud je tedy nějaký národ Světlem povolaný, tak pro něj přece platí totéž, co pro kdysi povolaný národ německý. A sice:

Abdrushin 83. Povolaní:
Vyvolený lid nemůže být samozřejmě při světovém dění omezen jen na jeden národ. Není jím proto míněn německý lid v nejužším smyslu, jelikož národ sám o sobě nemůže při světových událostech vůbec přicházet v úvahu, avšak může v nich hrát roli při důsledcích mnohých událostí. Druh a velikost své role tvoří si každý národ sám.

Avšak není snad při tom míněn výhradně národ, který se nazývá německý. Každý pojem ve světovém dění jde mnohem dále a není tak omezen. Tohoto žádoucího německého ducha může ve svých vlohách nést v sobě také každý příslušník jiných národů. Je míněn věcně ve svých schopnostech, a vůbec ne národnostně.

… konec citace

V žádném případě se tedy nejedná o povolání nebo vyvolení pozemského národa.

Pokud tedy povolaný národ není omezen jen na jednu pozemskou národnost, není tedy ani omezen na jeden pozemský jazyk!

Je tedy naprostým nesmyslem, aby nějaký národ měl pozemsky jiné pořadí přednášek než národ jiný, protože vyvolený lid je více či méně roztroušen ve všech národech a tudíž nemůže mít “speciální” pořadí přednášek. Slovo má jednotnou formu pro celé lidstvo! Při povolání národa (lidu povolaných) se nejedná jen o jednu pozemskou národnost, byť tato může obsahovat více předpokladů pro splnění než jiné pozemské národnosti.

Jak tedy vznikla odlišnost v pořadí a počtu přednášek v Doznívání? Velice jednoduše. Pořadí přednášek v tzv. Poselství doznívá (nakladatelství Hlas) je soubor přednášek, které byly v němčině postupně tištěny v letech 1931-1937 v nakladatelství DER RUF a tomto očíslovaném pořadí šířeny mezi všechny povolané, ve všech zemích, po celém světě tak, jak byly průběžně Abdrushinem psány. Nikoliv tedy jen do tehdejšího Československa. Nejednalo se tedy o žádné zvláštní pořadí pro čtenáře z Československa, ale pro všechny národy současně. V roce 1934 uspořádal Abdrushin doposud napsané jednotlivé přednášky do knižní verze, doplnil některé texty, dokonce i celé přednášky a také vypustil několik pasáží. Tím dal první knize Doznívání definitivní formu.

Nachklänge zur Gralsbotschaft
Band I.

Nastalo totéž jako v roce 1931, kdy stejným způsobem Abdrushin upravil jednotlivé přednášky do knižní verze tzv. Velkého vydání, tedy přidal nebo ubral některé pasáže a doplnil doposud nezveřejněné přednášky. Stalo se tak pro celý svět, a nejen pro tehdy ještě povolaný národ německý.

Všechny ostatní překlady, které vyšly knižně, se řídily důsledně podle knižně vydaného originálu, ať už podle Poselství Grálu, nebo Doznívání k Poselství Grálu. Není tedy žádný důvod k tomu, aby český nebo slovenský národ měly jinou verzi Doznívání. A už vůbec není důvod k tomu, aby tyto národy byly ochuzeny o některé přednášky a pasáže, které ve verzi Poselství doznívá z nakladatelství Hlas schází!

V této neúplné verzi z nakladatelství Hlas je v předmluvě dokonce v souvislosti s pořadím přednášek Doznívání uvedeno: “Jejich řazení a obsah byly Pánem přesně určeny pro čtenáře v naší zemi.”

Když jsme se pídili po tom, co je míněno slovy “byly Pánem přesně určeny”, tak jsme zjistili, že se k tomu Abdrushin vůbec nijak nevyjádřil a nic k tomu ani nikdy nenapsal! Tedy Abdrushinovo “nevyjádření se” je považováno za jeho určení, zatímco Abdrushinův čin, kterým jasně vyjádřil svou vůli, tedy knižní vydání Doznívání k Poselství Grálu, které je navíc obsáhlejší (počítáno včetně svazku II.), je tímto nakladatelstvím zcela ignorován, byť tato forma Slova byla určena pro celý svět.

To, že toto nakladatelství ani nezachovalo skutečný název knihy, tedy Doznívání k Poselství Grálu – Nachklänge zur Gralsbotschaft (tehdy překládáno jako Poselství Grálu doznívá), a vydává ho jen jako Poselství doznívá, hovoří již také samo za sebe.

Nakladatelství Hlas ze Zlína po dotázání na rozdílnost obou verzí Doznívání odpovědělo, že považuje knihu Nachklänge zur Gralsbotschaft, Band I. za sólo akci Friedricha Halsebanda, ke které Abdrushin nikdy nedal souhlas, a tudíž podle nakladatelství HLAS ze Zlína tato kniha nikdy neměla vyjít.

Pozn.: Friedrich Halseband měl po určitou dobu na starosti nakladatelství DER RUF, které vydávalo literaturu Grálu.

Tento výmysl, který má zřejmě sloužit ke zdůvodnění odlišné formy knihy Poselství doznívá a knihy Doznívání k Poselství Grálu, se dá nejen snadno vyvrátit, ale je sám o sobě nelogický i například z toho důvodu, že by Friedrich Halseband – bílý rytíř musel sám vypustit pasáže, kde se píše o něm samotném, sám přednášku “Bílý rytíř” přejmenovat na “Nutné vyrovnání” a sám doplnit pasáže o vztahu občana a státu apod.

Proti tomuto výmyslu svědčí i fakt, že tehdejší nakladatelství Hlas otisklo v roce 1937 ve stejnojmenném časopise, tedy v Hlasu č. 5 , který byl českou verzí “Die Stimme”, článek o této knize, tedy o druhé Abdrushinově knize, a to 3 roky po jejím vydání (viz. citace na konci článku). Vzhledem k tomu, že Abdrushin určoval i obsah těchto časopisů, je jasné, že i k vydání knihy Nachklänge zur Gralsbotschaft, Band I. musel dát souhlas.

Jestliže tedy byl jak v české, tak i německé verzi časopisu DIE STIMME (HLAS) celý článek o druhé Abdrushinově knize, nemohlo se jednat o omyl a už vůbec ne o jakousi sólo akci Friedricha Halsebanda, který v té době již vydávání tohoto časopisu neměl na starosti, protože německá verze DIE STIMME (HLAS) byla vydávána švýcarským nakladatelstvím A.-G. “DIE STIMME”, Zürich, a ne již nakladatelstvím “DER RUF”. V Československu byl nakladatelem Josef Kovář.

Je tedy jasné, že forma “Nachklänge zur Gralsbotschaft, Band I. – Doznívání k Poselství Grálu (Poselství Grálu doznívá), svazek I.” byla určena i pro tehdejší Československo.

Časopis Hlas č. 5 1937:

Hovory o knihách

Ve druhém čísle “Hlasu” uveřejnili jsme na tomto místě projevy z řad čtenářů, jak na mnoho z nich Poselství Grálu silně zapůsobilo. Dnes chceme zde otisknout posudek, došlý z týchž řad o Abd-ru-shinově druhé knize, přičemž jest zcela namístě táž poznámka jako o Poselství: že vlastní hovor o knize není prostředkem, který by byl s to vystihnouti obsah díla.

Kdo četl Poselství, čte je znovu a znovu. Děje se mu tak jako poutníku, který prochází krásnou krajinou. Každý nový den, každá denní doba má pro něho nové a nové obrazy. Vidí okolí v úplně jiném osvětlení a nové výhledy přispívají k neustálému vnitřnímu obohacení.

A poznal-li takto čtenář všechny myšlenky a obrazy Poselství z různých stran, takže se staly majetkem jeho duše, bezpečným ukazatelem k poznání stvoření, pak ho to nutí dověděti se ještě více. Touží po rozšíření právě získaného obzoru, po jasnějších obrazech. V některých případech by chtěl šplhati dále po vysokém dokonalém žebříku, který mu dalo Poselství, a pozorovati jednotlivé úseky v bližším osvětlení.

A toto vše mu dá druhá kniha Abd-ru-shinova.

Poselství Grálu doznívá . . .
díl I.

Název knihy mluví sám za sebe.

Veliké pravdy Poselství doznívají, jako tok tónů krásné melodie, zvučí a znějí tvořivě v nitru člověka, který je chce správně přijímat a zpracovat.

A do tohoto doznívání mísí se pak nový nápěv, vlastní tón, který přejal thema Poselství, rozšiřuje jednohlasnou melodii, častokrát se opakuje, aby se vtiskl tím výraznější a mocnější formou.

Uzrávají nové myšlenky, vznikají nové, obsáhlejší obrazy, vždy v rámci všech dosud poznaných zákonů. Obraz stvoření se zaokrouhluje k zářivější, radostnější a krásnější malbě. Kdo by netoužil prožít něco podobného, kdo by nechtěl dosavadní vědění prohloubit?

Kniha “Poselství Grálu doznívá . . .” dává mu k tomu bezpečný doprovod.

Dr. A. F.